Archiv kategorií: ZPRÁVY

V poslední době se zaklínáme medicínou založenou na důkazech, ale důkazy se nám začínají trochu otřásat v základech. Jak naše poznatky narůstají, pacienti jsou stále více závislí na tom, aby klinici uměli správně interpretovat vědecká data. K tomu se musíme umět ptát: položili si výzkumníci správnou otázku? Hledali odpověď na pacientech, kteří odpovídají naší denní praxi? Použili správná srovnávací kontrolní data? Mají jejich statisticky významné výsledky nějakou klinickou důležitost?

Nyní byla publikována studie výzkumníků v čele s profesorem českého příjmení Nosek z Univerzity ve Virginii, která nám hodnocení dat medicínských studií ještě ztížila. Jeho tým prokázal, že různými statistickými přístupy analyzovaná totožná data poskytují různé výsledky. Co je ještě horší, neexistuje žádné pravidlo jaký je nejlepší způsob takové analýzy.

Noskova skupina získala ke spolupráci 29 vědeckých týmů složených ze 61 výzkumných pracovníků z různých oborů. Úkolem bylo zpracovat a analyzovat stejná poskytnutá data a zodpovědět jednu jednoduchou otázku: „dávají profesionální rozhodčí v kopané častěji červené karty (hráč je okamžitě vyloučen ze  hry) hráčům tmavé pleti než bělochům? Ke sběru dat byly použity sportovní statistiky z jedné sezóny čtyř předních evropských fotbalových lig z let 2012 – 2013. Data byla pak předložena týmům ke zpracování. V první fázi tohoto experimentu týmy samostatně rozhodly jakým statistickým postupem data zpracují. Pak je profesor Nosek svolal na společné setkání, kde si své postupy vzájemně prodiskutovali a tak bylo umožněno, aby se navzájem poučili ze zkušeností ostatních. Pak mohli dále zpracovat data postupem, který se jim jevil nejvhodnější.

Spolupracujících 29 týmů použilo ke zhodnocení předložených dat 21 různých statisticko-analytických metod, od jednoduché lineární regrese, až po Bayesiánské metody. Celkem 20 týmů (69%) nalezlo statistický významný vztah, tedy rozhodčí častěji dávají červené karty hráčům tmavé pleti, 9 týmů (31%) žádný vztah neprokázalo. Také nebyl prokázán žádný vztah dosažených závěrů ke zkušenostem týmů, jejich odbornému hodnocení nebo jejich očekávání a zaznamenanému odhadu při prvním shlédnutí přeložených dat.

Toto je velmi znepokojující zpráva, protože je samozřejmě možno očekávat různé výsledky při analýze různých dat nebo stejných dat s různou otázkou. Toto byla však stejná data a stejná otázka! Další zneklidnění přináší skutečnost, že většina použitých statisticko-analytických metod byla jinými experty hodnocena jako rozumný postup. Dále je nutné uvést, že týmy neměly žádný zájem najít pozitivní korelaci, což není u medicínských studií vždy pravidlem.

V debatě expertů nad výsledky prof. Nosek odpověděl na otázku, zda výsledky jeho práce jsou aplikovatelné i na klinické randomizované  studie. Odpověď byla ano, se  zdůvodněním, že výsledky jsou ovlivnitelné definováním sledovaných ukazatelů, výběrem  pacientů i způsobem zpracování dat. Jaká je  tedy cesta k pravdě ? Statistický software dovoluje relativně snadno použít řadu statistických  metod k hodnocení stejných dat. Ke stanovení konečného závěru by se pak dal použít převažující výsledek všech použitých metod. U důležitých studií by pomohlo i veřejné sdílení základních dat, které by mohly další týmy podrobit kritickému zhodnocení.

V debatě se ozval jiný výzkumný  tým, který doložil, že některými statisticko-analytickými metodami se dá dokázat, že ženský menstruační cyklu je ovlivněn jejich politickým názorem. Když jsou stejná data analyzována jinými, ale více defenzivními metodami, hodnoty p staticky významný vztah nenaznačují.

Při tvorbě doporučených postupů by měly expertní komise  brát ohled jen na studie, kde  jsou výsledky  nezpochybnitelné, statisticky i klinicky vysoce významné, abychom mohli skutečně hovořit o medicíně založené na důkazech.

MUDr. Luboš Kotík

Zdroj: John M. Mandrola. The Year’s Most Important Study Adds to Uncertainty in Science  Medscape – Nov 02, 2018

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.