• Česká internistická… || ZPRÁVY || Elektronická data…
  • Ještě v nedávné době lékaři získávali první údaje o pacientovi pomocí detailně odebrané anamnézy a pozorného fyzikálního vyšetření. Jejich pracovní diagnóza získaná z těchto údajů byla pak podpořena laboratorními testy a vybranými zobrazovacími metodami. V současné době se trend obrací. Lékaři často nejdříve pátrají v dostupných elektronických datech o pacientovi a teprve poté si doplňují získané informace vyšetřením pacienta. Elektronická data umožňují rychlou orientaci o pacientově anamnéze, předchozích fyzikálních nálezech, výsledcích laboratorních testů a mínění jiných kliniků o diagnóze a léčbě. Takto vyčtená data vedou k atrofii schopností lékařů získat relevantní anamnestické údaje, cenné klíče k diagnóze z klinické observace, inspekce a všech dalších metod fyzikálního vyšetření. Pomalu se tak ztrácejí zkušenosti, které se předávaly mezi lékaři z generace na generaci.

    Pohled zkušeného klinika na pacienta může určit nejen, zda je pravděpodobně vážně nemocen nebo nikoliv, ale podle mnohých viditelných známek vést i ke správné diagnóze. Osobně odebrané anamnestické údaje slouží i k navázání vztahu s pacientem i utváření obrazu o jeho onemocnění a způsob jeho interpretace obtíží pomáhá analyzovat i stav psychických funkcí. Odklon od těchto činností vede ke ztrátě schopností je kvalitně provádět. Ztrácí se tak zkušenost s rutinní detekcí známek nemocí, které je možno rozpoznat pouhým pohledem a dalšími metodami fyzikálního vyšetření.

    Pro ilustraci autoři sumarizují, čeho je například možné si všimnout a k jakým závěrům dojít při pouhém vyšetření jedné horní končetiny pohledem. Je možno postřehnout ztrátu subkutánního tuku a svalovou atrofii – malnutrice, klidový třes – Parkinsonova choroba, ulnární deviaci prstů- revmatoidní artritida, Heberdenovy uzly – artróza, tofy- dna, Reynaudův fenomén – možnost různých systémových onemocnění, psoriáza, tečkování nehtů – psoriatrická artritida, burzitida v oblasti olekranonu- trauma, infekce, autoimunitní onemocnění. Třískovité hemoragie, Oslerovy nodozity- infekční endokarditida, palmární erytém, Dupuytrenovy kontraktury- jaterní cirhóza, Paličkovité prsty – intersticiální plicní proces, cyanóza – hypoxie,srdeční selhání, drobný třes, potivost dlaní – thyreotoxikóza, zažloutlé prsty – nikotinismus, palmární pigmentace- Addisonova choroba, bledé dlaně – anemie. Toto je jen příklad, podobné množství informací je možno získat inspekcí ostatních částí těla. Je zbytečné rozebírat další známé skutečnosti, jaké cenné poznatky získáme dalšími metodami fyzikálního vyšetření.

    Klinický význam: na rozdíl od minulých desetiletí se získává řada údajů o pacientovi z elektronických médií, často dříve než se lékař věnuje prvnímu reálnému kontaktu s nemocným. Data zde z minulých vyšetření uložená často vedou k tomu, že je zanedbána anamnéza i fyzikální vyšetření a ztrácí se tak i schopnost údaje z těchto základních vyšetřovacích metod získat i interpretovat. Navíc aktuální diagnóza může být nepříznivě ovlivněna závěry předchozích kliniků, kteří nemocného vyšetřili.

    MUDr. Luboš Kotík

    Zdroj: Hiding in Plain Sight-Resurrecting the Power of Inspecting the Patient
    Shlok Gupta, Sanjay Saint et al.
    JAMA Intern Med. 2017;177(6):757-758. doi:10.1001/jamainternmed.2017.0634

    Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.

     

    Komentáře nejsou povoleny.