• Česká internistická… || ZPRÁVY || Náhrady krevní elem…
  • Krevní transfuze jsou v klinice používány často, ale musíme vždy počítat s jejich rizikem a cenou. Ve Velké Británii statistiky ukazují, že nejméně 20% krevních transfuzí je podáváno zbytečně. Kromě známých možných potransfuzních komplikací je nutné upozornit i na možnost poškození plicní alveolokapilární membrány a samozřejmě i je nutné zvážit i možné volumové přetížení. Naopak jiná léčebná opatření u nemocných s krevními ztrátami jsou užívána v nedostatečné míře.

    Málo jsou využívány alternativy krevní transfuze zejména před chirurgickým výkonem. Klasickou sideropenickou anemii je lépe při dostatku času raději zaléčit perorálním železem. Podání intravenózního železa lze zvážit u nemocných, kteří netolerují nebo neabsorbují perorální železo nebo interval k operaci je tak krátký, že je nedostatek času pro dostatečný efekt perorální terapie. U anemií nezávislých na podání Fe lze zvážit i podání erytropoetinu, pokud pacient z klinického hlediska vyžaduje krevní transfuzi, ale odmítá jí z náboženských důvodů nebo vhodný transfuzní přípravek nelze nalézt, protože jsou přítomny  antierytrocytární protilátky.

    Ztráty během chirurgického výkonu lze snížit například pomocí atranexaminové kyseliny (Exacyl .- acidum transexamicum). Mechanismem účiniku je inhibice fibrinolytického systému vytvořením komplexu s plasminogenem, který přetrvává i po jeho konverzi na plasmin. Takto vázaný plasmin má mnohem menší aktivitu než plasmin volný. Biologický poločas preparátu je pouze 3 hodiny, takže účinek rychle odeznívá. Tento přípravek lze podat preventivně ke snížení operačního krvácení, pokud je předpokládá ztráta větší než 500 ml krve a dá se podat i v průběhu krevní ztráty  intraoperativně.

     U nemocných, kde není jiné řešení než podání krevní transfuze a není přítomna ischemická choroba srdeční ani probíhající akutní krevní ztráta a jedná se tedy o chronickou anemii, není třeba doplňovat krevní obraz na vyšší hodnoty hemoglobinu než 70-90 g/l. Pro nemocné s ICHS je třeba dosáhnout hodnot vyšších 80-100g/l.  Pro dosažení žádoucích hladin hemoglobinu je vhodné podávat jen jednu  erytrocytární masu s kontrolou hodnot po jejím podání a teprve potom v případě nutnosti v podávání erytrocytů pokračovat.

    Trombocytární náplav je indikován v případě vážného krvácení, jako je například neztišitelná epistaxe, rozsáhlé podkožní hematomy, hematemeza nebo melena, pokud je počet trombocytů pod 30×109/l, což je také žádoucí hranice k dosažení podáním trombocytárních náplavů. Vyšších hodnot počtu destiček je třeba dosáhnout u intrakraniálního nebo nitroočního krvácení, kde je třeba doplnit na 100×109/l. U pacientů připravovaných k operaci je vhodné nemocného připravit tak aby, počet trombocytů přesáhl 50×109/l, u operací v oblasti CNS samozřejmě na vyšší hodnoty. Naproti tomu není třeba počet destiček navyšovat, pokud se jedná o kanylací centrálního žilního systému.

    Klinický význam:  Pokud srovnáme žádoucí hodnoty zejména Hb, které považují experti za dostatečné, s hodnotami, které jsou často požadovány našimi lékaři, je patrné, že podáváme zejména substituci erytrocytů často zbytečně. Bylo by tedy užitečné, pokud bychom naše požadavky podle výše uvedeného přehledu korigovali.

    Dr. Luboš Kotík

    Blood transfusion: summary of NICE guidance

    (Zdroj: Smita Padhi et Sophia Kemmis-Betty, On behalf of the Guideline Development Group
    BMJ 2015; 351 doi: http://dx.doi.org/10.1136/bmj.h5832 (Published 18 November 2015) Cite this as: BMJ 2015;351:h5832)

     

    Komentáře nejsou povoleny.