• Česká internistická… || ZPRÁVY || Nutricionisté zřejm…
  • Na Evropském kardiologickém kongresu v Barceloně byla v srpnu tohoto roku prezentována studie PURE (Prospective Urban Rural Epidemiology), která dramaticky převrací naše představy o zdravé dietě. Nyní byla prezentována oficiálně v plném znění a publikována v časopisu Lancet: Diabetes & Endocrinology.

    Jedná se o velmi rozsáhlou prospektivní studii příjmu potravy u dospělých zahrnující celkem 125 000 osob v 18 různě rozvinutých zemích, tedy s vysokým, středním a nízkým životním standardem. Medián sledování byl 7,4 roku.

    Příjem potravy byl zjišťován pomocí ověřených dotazníků. Hlavním úkolem bylo najít vztahy mezi příjmem jednotlivých nutrientů, tedy konzumací tuků, nasycených, mono a polynenasycených mastných kyselin, karbohydrátů, proteinů, celkového cholesterolu a kardiovaskulárními markery kardiovaskulárního rizika.

    Výsledky ukázaly, že příjem tuků jakéhokoliv typu je spojen s vyšší koncentrací celkového cholesterolu a LDL cholesterolu, ale také s vyšší hladinou HDL cholesterolu, nižšími triglyceridy a nižším poměrem celkového a HDL cholesterolu i nižším poměrem apolipoproteinu B/ apolipoprotein A1. ( apolipoprotein B je obsažený v částicích nesoucích LDL cholesterol., tedy vyšší hladina je riziková. Apolipoprotein A1 je obsažen v HDL cholesterolu, tedy vyšší hladina je protektivní). Tento poměr velmi dobře odráží kardiovaskulární riziko a čím je nižší, tím lépe (všechna srovnání – P pro trend menší než 0,0001).

     Vyšší příjem karbohydrátů byl spojen s nižším celkovým cholesterolem, LDL cholesterolem a apolipoproteinem B, ale také s nižší hladinou HDL cholesterolu a apolipoproteinem A1, vyššími triglyceridy, vyšším poměrem totálního cholesterolu a HDL cholesterolu a vyšším poměrem apolipoproteinu B a apolipoproteinu A1 (všechno pro trend p< i 0,001).

    Vyšší příjem celkových tuků, saturovaných mastných kyselin a karbohydrátů byl spojen s vyšším krevním tlakem, zatímco vyšší konzumace proteinů vedla k nižšímu krevnímu tlaku. Náhrada nasycených mastných kyselin karbohydráty byla spojena s největším negativním efektem na lipidy, zatímco náhrada nasycených mastných kyselin nenasycenými zlepšila některé faktory rizika, například snížila LDL cholesterol a krevní tlak, ale zhoršila jiné parametry, tedy HDL cholesterol a triglyceridy.

    Proti všem očekáváním studie také nalezla, že vysoký příjem karbohydrátů je spojen s významným vzestupem rizika úmrtí, zatímco vyšší celková konzumace nasycených a nenasycených tuků byla spojeno se sníženým rizikem úmrtí. Vyšší příjem nasycených tuků měl dokonce inverzní vztah s mozkovou cévní příhodou.

    Autoři tak uzavírají, že vysoká konzumace karbohydrátů má největší negativní dopad na rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, zatímco mono nenasycené tuky mají příznivý efekt a nasycené mají efekt neutrální. V tomto světle současná doporučení snížit konzumaci tuků a nasycených tuků v populaci vedou de facto ke zvýšení příjmu karbohydrátů a jsou tak v rozporu s těmito novými daty.

    Další překvapivá informace přichází o konzumaci ovoce a zeleniny. Ačkoliv je jejich zařazení v potravě příznivé, neukázalo se, že benefit stoupá a s narůstající konzumací. Studie ukázala, že maximální příznivý efekt byl dosažen, pokud ovoce a zelenina byla konzumována 3 až čtyřikrát denně. Optimální zdravotní přínos tedy může být dosažen menším množstvím ovoce a zeleniny, což je mnohem lépe dosažitelné i v zemích s nízkým příjmem na obyvatele. V nízkopříjmových zemí se diety skládají často z více jak 65 % energetického příjmu z karbohydrátů což se zdá být v kontextu s horším zdravotním stavem.

    Klinický význam: do popředí škodlivosti v potravě se podle studie PURE dostávají namísto tuků karbohydráty. Vyšší konzumace tuků namísto karbohydrátů a to i nasycených se nejeví jako škodlivá. Aktuální reakce nutricionistů je vesměs založena na námitkách, že soubor ve studii byl převážně složen z obyvatel  mimoevropských a chudších zemí, kde například vysoká konzumace karbohydrátů může být důsledkem finanční tísně s deficitem jiných nutrientů. Dále se studii vyčítá, že konzumované karbohydráty nejsou nijak rozčleněny, kde na jednom extrémním konci může být sacharóza na druhém celozrnné pečivo. V rozvinutých zemích je také poměr kalorického příjmu více posunut k tukům, než tomu bylo v průměru ve studii, takže evropská strava se blíží ve studii uvedeném doporučení složení potravy – přibližně 50 – 55%  kalorického příjmu s karbohydrátů a kolem 35% z tuků a to jak nasycených, tak nenasycených tuků. Pokud sdělovací prostředky vyvodí zjednodušené závěry, laická veřejnost se tomu oprávněně bude smát a my si raději počkejme, co čas ukáže, protože debata bude jistě ještě dlouho pokračovat.  Trochu to připomíná nekončící debaty a neustálé posuny optimálního cílového krevního tlaku při farmakologické léčbě.

    MUDr. Luboš Kotík

    Zdroj: Association of dietary nutrients with blood lipids and blood pressure in 18 countries: a cross-sectional analysis from the PURE study
    Andrew Mente, Mahshid Dehghan et al. on behalf of the Prospective Urban Rural Epidemiology (PURE) study investigators
    Lancet : Diabetes & Endocrinology.Published: 29 August 2017, DOI: http://dx.doi.org/10.1016/S2213-8587(17)30283-8

    Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.

     

    Komentáře nejsou povoleny.