• Česká internistická… || ZPRÁVY || Profesní stres je…
  • Prospektivní kohortové studie publikované dříve ukazují, že psychologický stres může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků. Patofyziologickým mechanismem je zřejmě porucha rovnováhy sympatiku a parasympatiku, dysregulace osy hypotalamus hypofýza nadledvinky, což může akcelerovat metabolický syndrom a vést k dysfunkci levé komory, arytmiím a prozánětlivým a prokoagulačním změnám. Stres je také často spojen se zhoršením životního stylu, zejména s fyzickou inaktivitou a zvýšenou konzumací alkoholu. Doporučené postupy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění většinou nezmiňují zmírnění stresu jako ochranný faktor, jen v sekundární prevenci se na toto riziko někdy upozorňuje.

    Předkládaná metaanalýza je složena ze 7 kohortových studií provedených mezi lety 1985 až 2002 ve Francii, Finsku, Švédsku a UK, které zkoumaly spojení mezi  profesním stresem  a mortalitou. U účastníků těchto kohortových  studií se dala extrahovat data o přítomnosti koronární choroby, mozkových cévních příhod a diabetu. Pracovní stres, socioekonomický stav a konvenční rizikové faktory, včetně systolického a diastolického krevního tlaku, celkového cholesterolu, kouření, BMI, fyzické aktivity a konzumace alkoholu byly také známy a výsledky na ně korigovány. Mortalitní data včetně příčiny smrti byla získána z příslušných databází.

    V metaanalýze bylo zhodnoceno 102 633  osob a průměrné sledování bylo 13,5 let. Celkem 3441 osob mělo již  při vstupu do studie nějaké kardiometabolické onemocnění (pod tímto shrnujícím názvem se skrývala koronární choroba, mozková cévní příhoda nebo diabetes). Celkem 3841 zemřelo během sledování. U osob s přítomným kardiometabolickým onemocněním bylo relativní riziko úmrtí u osob s pracovním stresem zvýšeno (HR = 1,68; 95 % interval spolehlivosti 1,19 až 2,35). Tento vzestup mortality způsobený stresem v zaměstnání byl téměř tak velký jako by dotyčné osoby kouřily a dokonce vyšší než při přítomnosti hypertenze, vysokém cholesterolu, obezitě, fyzické inaktivitě nebo vysoké konzumaci alkoholu. Při analýze podskupin bylo zjištěno, že negativní vliv stresu je dobře doložitelný i u osob, u kterých jsou terapií velmi dobře kontrolovány ostatní rizikové faktory, jako krevní tlak lipidy a glykemie.

    Zjištěný vztah je dobře biologicky vysvětlitelný. Stresový hormon kortizol stimuluje produkci glukózy v játrech a antagonizuje vliv inzulínu v periferních tkáních. Oba procesy mají negativní efekt zejména u diabetiků. Stres také působí přechodnou endoteliální dysfunkci, ischemii myokardu, srdeční arytmie a tak zvyšuje riziko fatálních a nefatálních kardiovaskulárních příhod zejména u osob s již přítomným koronárním onemocněním.

    U žen a také u mužů bez kardiometabolického onemocnění nebyly vztahy mezi stresem v zaměstnání a mortalitou statisticky významné.

    Klinický význam: u osob s kardiometabolickým onemocněním (koronární choroba, mozková cévní příhoda  nebo diabetes) profesní stres výrazně zvyšuje riziko úmrtí a to nezávisle na konvenčních rizikových faktorech a jejich léčbě. Standardní léčba nezahrnující eliminaci profesního stresu nemůžete tedy být u této populační skupiny již s přítomným vážnějším onemocněním plně úspěšná.

    MUDr. Luboš Kotík

    Zdroj:Work stress and risk of death in men and women with and without cardiometabolic disease: a multicohort study. Mika Kivimäki.
    ,Jaana Pentti et al.  Lancet Diabetes Endocrinol. Published online June 5, 2018DOI: https://doi.org/10.1016/S2213-8587(18)30140-2. 

    Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.

     

    Komentáře nejsou povoleny.