• Česká internistická… || ZPRÁVY || Složení střevní…
  • Obezita i diabetes 2. typu jsou onemocnění ovlivněná geneticky i životním stylem. Nicméně nové poznatky hovoří o tom, že střevní mikrobiom zde hraje také významnou roli. Již po celá desetiletí je známo, že střevní bakterie syntetizují esenciální vitaminy a aminokyseliny a pomáhají rozkládat některé toxiny. V posledním desetiletí se zjistilo, že role mikrobiomu na zdraví je mnohem větší. Dospělý člověk je kolonizován mnohem větším počtem bakterií než je zhruba 13 bilionů buněk jeho těla. Tyto bakterie navíc dohromady mají dohromady asi 250 x až 800 x více genů než lidská buňka. Mnoho genů tohoto mirkobiomu může vytvářet proteiny, hormony, neurotransmitery a zánětlivé faktory, které mohou být vstřebávány a ovlivňovat zdravotní stav hostitele.

    Jak může mikrobiom ovlivňovat obezitu? Jednak může zvyšovat množství kalorií, které je vstřebáváno. Lidské trávicí enzymy nejsou schopny rozložit řadu v dietě přijímaných polysacharidů na jednoduché vstřebatelné cukry. Mikrobiální flora může tyto jinak nevyužitelné polysacharidy rozložit na vstřebatelné zdroje energie, zejména monosacharidy a mastné kyseliny s krátkým řetězcem.

    Kolem 90 % střevních bakterií patří do kmenů 1 a 2: Bacteroides a Firmicutes. Kmeny Firmicutes produkují ve střevě více vstřebatelných energetických substrátů než Bacteroides. Obézní lidé mají více bakterií z rodu Firmicutes. Různé experimenty dokládají jak silně mikrobiom ovlivňuje vznik obezity u savců. Například mikrobiom přenesený z obézní myši  nebo ze štíhlé myši do dosud neosídleného traktu myši s normální váhou rozhoduje o tom, zda myš s přeneseným mikrobiomem bude obézní nebo zůstane štíhlá.

    Byla také studována jednovaječná dvojčata, z nichž jedno trpělo obezitou. Stolice obou dvojčat byla přidávána do potravy myší se zatím neosídleným traktem a normální váhou, což rozhodlo o tom, že myš krmená mikrobiomem obézního jedince se stala obézní. Poté byly myši krmené  oběma typy mikrobiomu chovány společně. Postupně tlustá myš ztrácela váhu a střevní flóra obou myší se spíše podobala myši s normální váhou. Svědčí to o tom, že flora štíhé myši může dominovat nad florou zaviňující obezitu.

    Tyto a další experimenty dokládají, jak mikrobiom může ovlivnit obezitu. Nicméně další experimenty prokazují, že obezita naopak ovlivňuje složení střevní mikroflóry. Napřiíklad pokud obézní člověk přejde na redukční dietu, proporce Bacteroides relativně vzrůstá na úkor Firmicutes. Naproti tomu, když dieta skončí a váha opět narůstá střevní mikroflora se  opět mění, ale opačným způsobem.

    Jaké jsou vztahy  mirkobiomu jsou k diabetu 2.typu?  Relativně vyšší zastoupení kmenů Firmicutes nejen ovlivňuje metabolizmus  cukrů, ale alternuje produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem. Zvláště je zvýšena produkce acetátu a snížena syntéza butyrátu. Vyšší hodnoty acetátu v krvi způsobují inzulinovou rezistenci a zvyšují produkci ghrelinu, což je hormon zvyšující chuť k jídlu. Nízká hladina butyrátu vede ke subklinickému střevnímu zánětu, který vede k uvolnění vzájemných vazeb enterocytů a usnadňuje průnik  endotoxinu do krve. Tato endotoxemie vede ke zvýšené aktivitě imunitního systému, což působí inzulinovou rezistenci a nárůst hmotnosti. Zatím je jenom jedna humánní studie týkající se mikrobiomu a diabetu  2. typu. Muži s metabolickým syndromem byli zbaveni střevní mikroflóry laváží s polyethylenglykolem. Poté randomizovaně dostali pomocí gastroduodenální sondy buď preparát ze stolice štíhlých osob nebo opět ze svých vlastních feces. U mužů, kteří dostali infuzi bakteriální mikroflóry od štíhlých osob, narostla inzulinová senzitivita. Tento efekt postupem času mizel.

    Klinický význam: V poslední době i v důsledku uplatnění snadné detekce genomu různých bakterií se rozšiřuje výzkum významu složení střevní mikroflóry pro zdraví člověka. Manipulace s mikroobiomem může vést ke snížení rizika obezity, diabetu, a také aterosklerózy. Nicméně klinické uplatnění nebude jednoduché, protože na složení střevní mikroflóry působí množství různých vlivů. Genom člověka ovlivňuje  složení mikrobiomu a mikrobiom ovlivňuje expresi humánních genů, metabolity střevních bakterií se navzájem ovlivňují a složení mikrobiomu mění dietní zvyklosti. Je zde tedy množství vzájemně propojených vazeb a závislostí.

    MUDr. Luboš Kotík

    Zdroj: The Microbiome and Risk for Obesity and Diabetes
    Anthony L. Komaroff
    JAMA. Published online December 22, 2016

    Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.

     

    Komentáře nejsou povoleny.